Bohatá historie tabáku

Jistě všichni víme, jak se k nám tabak dostal s „Nového světa.“ Ale to co už neví každý člověk je to co za tím vším stálo. První zmínky o kouření rotliny Nicotiana, můžeme najít v Mayské a Astécké kultůře na Yukonu, poloostrovu náležícímu Mexiku. První zmámky byly zaznamenány pětset let před naším letopočtem. Mayové jej používali k rituálům ale i k denní potřebě, ve formě kouření, šnupání ale i žvýkaní a dokonce jsou nalezeny zmínky že tabakové listy i jedli. Velice časté bylo vyuřití tabáku jako léku pro různé nemoci. Podle takových to teorií, se například doporučovalo šnupat tabákový prach nebo při zánětech sliznic a zánětech dásní se doporučije vtírat do ran. Doznáváme o tom s rosáhlé zbírky astéckých drog a receptů. Původní mýtus dochovali Lakadonové, ve kterém se hovoří o tom, že tabak je výborný na odhánění komáru, štáva s tabaku působí na klíštata a mezi ostatním také že člověk kouřící tabák musí pít hodně vody, aby nekašlal a ulevilo se mu. Májové taky touto rostlinou uctívali své bohy. To pro změno víme, díky frezkách v chármech a piramidach. Jsou nanich vyobrazeni bohové kteří kouří, stejně jako v indiských subkultůrách. Šamané jej používali k zahánění zlých důchů, totiž Chivarové trvdí, že je přitahuje tabak, proto kolem nemocného či posedlého dělají kruh s tabakových listů, který má přilákat temné duchy. Po celé procedůře vyhánění temných duchů, šaman tabak který byl při tomto obředu použit odnese co nejdále a rozmot jej na větve stromů, tak aby byli zlí duchové co nejdále od lidí.

Úplný geografický původ se nedá určit, jelikož tato rostlina je dost odolná vůči vněším faktorům, jako je déšt i teplota. Za rozšíření tabáku po celmém světě můžou bilí kolonizátoři přicházící z Evropy. Poprvé se setkali s tabakem, díky původním americkým obyvatelům, které viděli jak vdechují dým. Sir Walter Raleigh, který byl spisovatelem, basníkem, oběvovatelem a hlavně cestovatelem, poprvé dovezl brambory a zejména tabak do Evropy. Ovšem, v této době obchodní velmocí byli Portugalové, kteří poprvé kutlivovali tabak v Evropě a mají největší zásluhu na rozšíření tabáku po celém světě. Zpočátku v Evropě byla tato rostlina prácí mnoha botaniků a lekařů , kvůli jejím pověstným lečebným účinkům, které se dochovaly z dávných dob. Využivalo účinku tabáku při se při lédžbě migrnény, v podobě šnupání či kouření při nachlazení. Časem se ve společnosti rozmahlo kouření tabákových výrobků. Z prvu se to stalo výsadou jen bohátých, jelikož byly za potřebí drahé dýmky, či jiné zařízení. Tento převrat přišel v šestnáctém století, během par desítek let se tabak začal pěstovat ve všech koncích světa. Ze začátkem výroby dřevěných a hliněných dýmek se tato zábava dostala i mezi běžný lid, stejně jako šnupaní tabáku. Samozřejně, stejně jako dnes, v mnohách zemích kouření a další užívání tabáku krutě trestali, dokocne i trstem smrti. Například v Švýcarsku, Persii, Turecku či Rusku. No, ruská vodkomilovní společnost asi strácela odbyt vodky. Díky šíření toho zlozvyku se zapomělo na původní Indiasnký význam této rostliny.

S větším zajmem samozřejmě přišelo i komerční využití. Začátky moderního průmyslového se připisují roku 1880 díky vynáelzu na velkovýrobu cigaret Jamesem A Bonsackem. Tento storoj mohl vyrobit až 200 cigaret za pouhou minutu. Díky tomuto elementu se mohla zvýšit produkce cigaret a umožnila masovou spotřebu tabaku. V cigaretovém průmyslu vede jednoznačně společnost s kořenovým názvem Philip Morris. Tento člověk, který je legendou tohoto průmyslu měj svůj krámek v londýcké ulici Bond Street, v roce 1847. Tento rodiný podnik poté převzala jeho manželka Margaret a její bratr Leopold který založil společnost s Josephem Grunebaumem s názvem Philip Morris & Company and Grunebaum, Ltd. Společnost přestala být rodinným podnikem v roce 1894, kdy ji převzali William Curtis Thomson a jeho rodina, tento člověk dokázal docílit toho, že dodaval tabákové výrobky anglickému králi Edwarda VII. O par let později byla tato společnost zapsana do New Yourského obchodního rejstříku.V magickém roce 1919 bylo představeno logo, které stále najdete na krabičkách cigaret této společnosti, takzvaná koruna lvů. O pět let později byla představena značka Marlboro, která se stala nejstalvnějí značkou cigaret na světě. Tato značka je především známa díky své reklamě s kovbojem takzváným Malboro mannem. Název Malboro byl zvolem pro ještě větší čest zakladatele Philipa Morrise. Pojemnováno je Malboro proto že původní londýnská továrna se na cházela na ulici Great Marlborough Street, ve které sídlila původní londýnská továrna. Jiným historickým směrem byl vývoj doutníkového průmyslu, největší zásulhy v tomto průmyslu se připisují králu Filipovi V, španěslko. 11. dubna roku 1717, tedy o stotřicet let dříve než Philip Morris otevřel svůj krámek, schválil královský monopol na ostrově Kuba. Dovoloval volný obchod mezi Kubou a španělskými přístavy po celém světě. Na Kubě nebylo použito otroků, mužeme tedy říct, že tento průmysl nebyl nikdy poskvrněn. Na plantažích pracovali emigranti s Kanárských Ostrovů. Důvodem k tomu to kroku bylo to, že otroci by s tabakem nezacházeli tak jemně a neexistoval by prosředek ani motivace proč by to vůbec dělali. Ikdyby ano, nejméně půlka urody by byla zničena dalšími faktory. Emigranti ve skutečnosti položili základy moderním farmářům na Kubě. Tato dělnická společnost stále vládne Kubě.

Zpracování tabáku

Původní tabak je volně rostoucí rostlinou, ovšem v nynější době je v pásmu 45° s.š. a 30° j.š ve v 117 zemích světa. V klimatických podmínkách mírného pásu se může pěstovat tabák i volně na záhonu nebo polích. V moderní době se také pěstuje tabak pro okrasu, ikdyž něvím jestli by vydržel první domací party. Volně pěstovaný tabak je kultůra Nicotina tabacum a dorůstá v našich podmínkách až dvou metrů. Jedna taková rostlima může poskytout zhruba sto gramů kvalitního tabáku

V se o tabáku dá říct, že se pěstuje stejně jako rajčata. Je důležité předpěstovaní, v subrstrat při pokojé teplotě. Ještě se překrývá folii, proto aby se vytvořilo pařeniště a simulovalo to deštný les. V takových to podmínkach se v podestatě daří všem druhům rostlin. Takové to pařeniště je nejlépe dát na světlo, je možné použit i alternativu slunečního záření UV světlo. Na plantažich se také používa předstazení, v tom rozdilu, že se počíta s procentem rostlin které nevyrostou. Tabak se sklízí až v době kdy kvete a polodí tak se sklízí, je dobré je prostřihávát pro lepší kvalitu.

Otrhané listy se věsí, tak se pozvolna suší, aby byly za stonek svázané. Takto se pozvolna suší dva až tři měsíce dokud není dostatečně suchý. Listy se musí sušit hodně pomalu, prakticky takto zrají. Kdyby se sušení urychlilo, tak takovýto tabak strací tipickou tabákovou chuť a je drsný, je jako spalená trává. Proto se vyčkává s každým listem dokud nezhnědne. To je způsobeno rozkladáním latek, především chlorofylu.

Zlatý virginský tabák se počíta mezi ty nejkvalitnější, především kvůli jeho vůni a chuti. Ten se vyrábí tak, že se listy suší osm až šestnáct týdnů, v té době pěkně zežloutnou, místy se na nich vytvoří hnědé tečky. Kvalita se posuzuje nejden podle vůně a chuti ale také podle sušených listů. Jiným tabakem je tabak fermentovaný. Vyrábí se trošku jiným způsobem. Celá rostlina se nechá uvadnout, čili se nezalívá. Až když listy sežloutnou tak se sklizí. Tabak se namačká do nádob, která která nepropouští vzduch až po vrh. Taková to nádoba se dá do tepla, některé zdroje uvadějí jako optimalní teplodu čtyřicet pět stupnu Celsia. Fermentace je pro upřesnění kvašení, to je proces při kterém se za pomoci mikroorganismů a enzymů v nádobě tabak oxiduje. Tabak se poté dosušuje na slunci nebo v sušičce. Poté se bud lisuje a nařezává na dlouhé natě, takvoý to tabák je dobrý pro ručně balené cigarety či doutníky. Tabak který se drtí na drt je dobrý pro cigarety. Dýmkový tabak je specialí sortou jak po svém významu, tak po svém vzhledu. Tento tabak najdete ve všech podobách, drti, proužcích, čtverečcích. Tento tabak se často aromatizuje a upravuje. Například tabak do vodních dýmek je tabak namočen v melase či medu. Například pro Anfory (Bonga), dýmky které jsou pro aromatizované tabaky, na pevné spalovaní se používá aromatizace v růzých nálevech nebo se přidávájí různé přísady, koření nebo jiné drcené rostliny.

Tabák má i pro nás dost nezvykou formu v podobě žvýkacího tabáku. Takový tabak se doporučuje v lidévém léčitelství proti zánětům dasní. Takovýto tabak se ve skutečnosti cucá v ústech nebo se dává pod spodní red. Takový to tabák se vyrabí s rolovaných listů. Často se ochucuje, jelikož žvýkat trávu není zas tak příjemné. Poté se tabák sterilizuje, například v páře a mokré ruličky se pak vysušují v horkovzdušné troubě nebo sušičkách. Poté se skladuje v ledničkách nebo na dlouho doubu v mrazácích. Boužel žvýkačky tento druh tabaku, teda tabákového výrobku uplně vytlačily s trhu.

Existuje ještě jeden tabákový výrobek, který ovšem není tak oblibený mezi většinou ale spíše mezi pěstitely. Používa se k vykuřování skleníku, vyhánění vos a dalších potvor. Vývar s pepřem se používá pro hubení mšic a další havěti na vaší úrodě. Avšak je tabák dost drahá záležitost pro tento účel, existuje nesčetná řada alternativ. Jednou s nich je také ta, že si do skleníku můžete pořidit pár dýmkařů, za hodinku máte vydýmeno.

Cigarety

Cigarety jsou tedy tabakovým výrobkem, nejvíce rozšířeným po celém světě. Je vyrobena s jemného fementovaného tabáku v cigartovém papírku. Větišnou se používa směs různých druhů tabáku. Záměrně jsem je neuvedl, protože přesný seznam není možné získat, kvůli novým odrůdám tabáku, které si tabákové společnosti chrání, jako oko v hlavě, stejně jako receptůry na různé druhy cigaret.Ve spolčenosti jsou velice oblíbené, ač v poslední době mnoho zemí na ochranu nekuřáku vydalo diskriminující zákony o omezení kuřáků ve společnosti. Konec konců už není hospoda jako bývala, plná dýmu ze sotvadržícími židlemi a obrovskými popelníky.

Cigarety nejsou v podstě moc složité. Skladají se s tří základní částí. S cigaretového papíru a cigaretového filtru a tabákové náplně o které toho moc říct nemužeme. Cigaretový papír, který je zkáou celé cigarty jelikož obsahuje nejvěší mnoštsví látek, například uhličitan hořečnatý který má za úkol zlepšít barvu popela. Tento papír se vyrábí s vysoce kvalitní celuózy. Cigaretový filtr je část, která začala být používána v pozdějších letech vývoje. Tento filtr je vyroben s acetátu celulózy, čili papíru. Zadržuje dost nečistot a čistí tak dým, který se tvoří při kouření cigarety.

Samotné koření je velice zvlášní proces, jelikož při zapalení má dým jinou teplotu než při dokuřování. Funguje to tak, že když kuřák při vytvoření tahu, tedy při nádechu se žhnoucí špice rozžhaví na větší teplotu čili spaluje více tabáku a vytváří dým, který vdechuje kuřák. Ten je pročišten v cigaretovém filtru. Takový to dým by se dal popsat typem jako horký a progresivní.

Cigarety se dělí podle své velikosti:

Standardní cigareta je dlouhá 70 mm
KING-SIZE je dlouhá 85 mm (84 - 85 mm)
SUPER KING-SIZE je dlouhá 100 mm (93 - 100 mm)
LONGS (LONG SIZE) je dlouhá 120 mm
SUPER LONGS (SUPER LONG SIZE) je dlouhá 150 mm

Doutníky

Doutníky jsou v podstatě ruličky tabáku, které jsou o dost větší a hrubší než cigarety. Tento typ kuřiva je velice oblíben ve vyšší spolčnosti, jelikož jsou doutniky podstatně drahší než cigarety ale zárovně jsou znatelně kvalitnější. Doutníky se dělí na různé skupiny a podskupiny.

Doutník se sklada rovněž s třech částí jako cigareta, ale nejsou stejné. Středový tabák je část doutníku, která dává doutníku chut a vůni. Středový tabák se dělí na premiový, ručně balený a nonpremiový. Rozdíl mezi těmtito dvěmi středovými tabáky je ten, že premiový středový tabák se skládá s celých listu, oproti tomu nonpremiový se skladá s malých kousku tabáku. Nonpremiové doutníky jsou určeny pro širší veřejnost a nejsou tak drahé jako premiové. Dalším z části doutníku jsou vázací listy, ty mají za úkol držet středový tabák pohromadě. Jedou s nejduležítejších součastí hned po středovém tabáku je krycí list. Tento list je důležitý kvůli optickému vzhledu ale i kvůli vůni. Tento list musí být hladky, nepříliš olejnatý, pružný a ohebny proto aby držel doutníku tvar. Tvarově se dělí doutníky na Parejos což jsou doutníky pravidelného tvaru a Figurados to jsou doutníky různých tvarů.

Doutníky se vyrábějí tak, že baliči díky svému umění a dovetnosem, zabalí sředový tabák do vázacích listů. Listy jsou dostatečně navlhčené, jelikož nesmějí popraskat, takovýto polotovar se davá do temperovaných dozrávajích (maturačních) skladů, kde se upravuje jejich vůně, aroma doutnavost. Vyzrále doutníky se pak dělí po sedmi barvách a šedesáti pěti odstínech a balí se do dřevěných beden, kde jsou zapečetěny a označeny. Od roku 1830 se bedničky vyrábí s cedrového dřeva, které má tu vlastnot, že nenarušuje vůni tabaku, tabám má právě tu nepřijemnou vlastnost, že dokáže přímat jiné pachy. Čim světlejši list, tim slabši chuť, čim tmavši, tim sladši a plnějši chuť.

Dýmky a jiné kuřácké nástroje

Dýmka je klasický nástoj kuřáku, má bezpočet různých provedení ale jedno mají všechny stejně, kouří díky nim. Dýmky jsou nejstarším nástorjem kuřáků, jistě je znáte od dědečků či detektivních předloh. Je to v podstatě kultovní nástoroj mnoha kultůr. Existují i různé variace, napířklad vodní dýmka ( článek o vodních dýmkach najdete zde), lulka, fajfa a nebo bongo ( článek o bongu najdezte zde ) či kalumet.

Klasická dýmka se skladá s hlavičky a troubele. Do hlavičky se vkádá kuřivo a to je následně zapalováno, dým to té prochází přes troubel neboli náustek, ten se původně vyráběl ze dřeva, ale nyní existuje mnoho variací. Dýmka, která má dlouhý troubel se nazývá lulkou. Fajkfa je velice podobným kuřáckým nástrojem, s tím toudílem, že visí kuřákovi podél těla a hlavička je otočená o stoosmdesát stupnů. U hlavičky se nachází skopné víčko s otvory.

Kalumet jinymi slovy idiánska dýmka, je posvátným nástojem. Kouří se při všech příležitostech, zajimavostí je, že se pomocí dýmky oddávaly i páry. Kouření dýmky má pro idiány stejnou hodnotu jako pro evropany podpis smlouvy s notářským ověřením. Hlavička takovéto dýmky znazornovala ženský prvek – prvek země. Kalumet má červenou hlavičku, a zapaluje se uhlíkem. Takováto dýmka má tvar písmene L. Jejich hlavička je tvořena kamenem cilina čili mastkem který je obyvkle šedé barvy však v dolech Pipestone se nachází mastek který je červený. Trouble vyraběli nejčastěji s jasmínového dřeva, takže rozžaveným kusem něčeho vydlabali dužinu. Tyto dýmky jsou překrásně zdobené a cené. Mají zvláštní filozofii a uričtě jsou nepřehlednutelné.

Triky s dýmem

Moc triků s dýmu vytvořit nejde, ale kroušky či bubliny lze vytvořit. Jistě znáte tu legendarní scénku z pána prstenů, kdy Gandalf vytvoří s dýmu lodku. Toto je jen filmový trik, ve skutečnosti je to nemožné udělat. Ale rozhodně je možné udělat kroužek, bublinu či sloup.

Kroužky je nejednoduší dělat pomocí rulky nebo ústy, viz video. Bubliny jsou rozhodně efektivní, dělají se pomocí bublyfku. Čili vytvoří se koužek, který se namočí nejlépe do jaru. Poté se skrz něj může fouknout dým, který zůstane v bublinak, když bublina praskne dým se rozplyne do okolí. Sloupy jsou efektivní pokud máte za sebou světlo. Uzkým otvorem v ústech vyfukujete nad sebe dým docela silně, takže svělo je j zviditelní a vypada jako sloup. Dalším efektivním trikem je polykání dýmu. S úst vypustíte kouli dýmu, kterou pětně v dechnete, tento trik je krásný a né moc těžký se naučit. Rozhodně nemsíme opovrhnout ani takzvanými kly. Kly se dělají tak, že si necháte uzounke škvíry v koutcích, když dým vyfouknete, rozplývá se do obou stran, taky velice krásný efekt. Určitě taky nesmíme zapomenout na těžší trik, kterému se lidově říka mrož, to je trik při kterém si necháte v puse část dýmu a druhou čast vyfouknete nosem a zároven s pootevřených úst vychází dým, který se přidá k dýmku, který vyfukujete nosem, tento trik však doporučuji u vodou chlazeného dýmu, jelikož nosní sliznice je dost náchylná k změnám teplot.

Kubánské doutníky

Kuba je dobře známá jako země s nejlepším tabákem na světě. Historii tabáku jsem již uvedl v článku o němu zasvěceném (článek naleznete zde). V tomto článku vám přibližím všechny serepetičky okolo kubánského tabáku, co možná nejdetailněji. Kubánsci tabak nazývají Cohiba neboli zázračný lék. Historii jsem vám již popsal také v článku o tabáku. Začnu tedy u emigrantů, kteří pracovali na tabákových plantážích a založili vlastně moderní farmářskou společnost na Kubě.

Pro pěstovaní tabáku jsou zde idealní klimatické podmínky, 27 °C, 1520 mm srážek, 64% vlhkost. Ovšem díky tradici a zkušenostem pěstitelů se mužeme radovat z kvalitního tabáku a ještě kvalitnějších doutníků. Vše začína klíčením, předstazení je velice důlažité, semena kličí zrhuba 40 dnů, poté jsou převezena na místa určená k vysetí, kde se předpřipravuje půda, která musí být pro tento účel specialně upravená. Zejména je důležné uchování výživných prvků, mikrobiologické prostřední. Na takovém musí místě být také perfektní akumulace a uchovávání vlhkosti, jelikož v zimním období je na Kubě poměrně sucho. O tabák se starají specialně vyškolení plantážníci, kteří jej ostříhávají a kotrolují jestli nejsou rostliny napadany škůtci či plísní. Celý tento proces se odvíjí od října do ledna, vše záleží na odrůdě tabáku. V této části pěstovaní je velice důležitým okamžekem odstranění pupenů, které se dělá proto, aby rostlina poskytla více listů ke spracovaní. Poté se listy od spodu horizontálně odřezávájí, taková rostlina mívá sedm pater listů a každé s pater se používá pro jinou část doutníku.

Jedete-li po polních cestách na Kubě je více než možné že uvidítě malé stavby ze dřeva, které mají místno klasických pevných střech palomové listí. Nejedná se o přístřeší místních domorodců ale o takzvané tabákové domy. Právě těch to domech se suší tabák přímo ze sklizně, která byla na místě kde nyní stojí tabákový dům. Tyto domy jsou sice volně přístupné, ale nedoporučoval bych vám do nich chodit ani se k nim přiblížit pokud nechcete schytat pár ran s kulovnice nebo pušky. Místní farmáři kteří jsou pod monopolem Cubatabacco mají povolení zastřelit, každého kdo má v úmyslu krást tabák. Sice je toto nařízení v rozporu ze zákony, ale kubánští komunisté porušování tohoto zákona v tomto případě přehlížejí. Unvitř tabákových domů, nazívaných casas del tabaco, se suší tabák přibližně 60 dnů. Následují 2 fáze fermentace, uvolnuje se míza, nikotin, čpavek i dehet, ale stále to není dost proto aby se dalo říct že nejsou tolik škodlivé jako cigary. Umístění takových tabákových domů není náhodné. Teplota v těchto domech se nesmí příliš měnit, jinak tabák strácí na kvalitě. Přední a zadní části domu jsou umístejny tak, aby jejich otvory směřovaly od východu na západ, kvůli větrům které zde proudí. V této časti celého procesu je nejduležitější pro kvalitu tabáku pomalé sušení. Sušení se prování v několika fázích podle fermentace listů, první je zakladní sušení tabáku, kdy tabák žloutné a jeho okraje jsou spíše krémové až hnědé barvy. Listy se v párech přivazují na dřevěné tyče zvané cujes. Na jedné takové to tyči muže být umístěno až padesát páru listů. Až když se dosuší balí se do balíku zvaných tercios. Tyto balíky jsou vyrobeny s Jutové tkaniny, tabák v nich zdraje přibližně dva roky. Na těchto balících můžeme najít různé specifika jednostlivých tabáku jako je druh tabáku, farma, hmotnost či producent. Řadí se podle barvy, textůry či typu. Po minimalně dvou letech zrání se spracovávájí v balírnách.

Když přivezou listy do bálíren, znova se vlhčí, protože vyschlé listy jsou velice nestabilní a mohly by se lehce poškodit. Odstranuje se řapík a poté se třídy podle barvy, velikosti a struktury. Ubalit dobrý doutník je nejsložitější věc, baliči kterým se říka Torcedores pomocí dvou až čtyř listů vějířovitě složí a pomocí vazacích listu se vytvoří dokonale valcovitý svitek, který se zabalí do krycího listu. Kvalita doutníku záleží také dosti na baličích, jaký vytvoří doutník, kubánští baliči dostavají v průměru 8USD za odvedeou práci, což je podle mého názoru nedostatečné finanční ohodnocení jejich umění.

Uhledné doutníky se pak ošetřují proti plísni a škutcům a jsou umístěny v cedrových skříních, kde zrají a vysychají. Ochutnávači kotrolují tah, vůni, chut a hoření doutníků, být ochutnávačem doutníku vyžaduje letitou zkušenost a obnáší rychlý konec kariery, kvůli karcinomu plic či jiným karcinomům. Denně jich takový ochutnávač může vyskoušt až několik stovek druhů doutníku. Poté se doutníky roztřídí do různých podle barv a odstínů. Nakonec se nasazují firemní papírové kroužky tvz. Prstýnky. Nakonec se doutníky zabalí do cedrových krabitc, nejčastěji po 25 kusech a expadnují se.

Kouření kubaského doutníku je umění

Doutník je zvlástním typem kuřiva, nejen kvůli staleté výrobě ale také kvůli své skryté filozofii. Doutník si lidé dávají po dobrém jídle při skelnici vína či aperitívu. Opatrně se zapaluje tak aby nezačal příliš hořet, po zapelní jej nechte minutku odpočinout, aby vyrovnal hoření a vychladl. Nerovnoměrné hoření může způsobit třeba to, že vám třeba nebude chutnat. Douník se nešlukuje! Kubánci vás za to ukamenují a podle některých zdroju i uvězní jako kultůrně nezpůsobilého jedince. Z doutníku se potahuje kráce a lehce co minutu. Také je známo, že doutník se neodklepává, protože popel jej ochlazuje. Čím delší je spopelnatěla špice tím je kvalitnější doutník, u kubánských doutníku je to až neuvěřitelných pět centimetrů. To je známkou kvalitního kuřiva. Když už jsme donuceni popel odklepat, tak jej jen lehce otřeme o popelník. Doutník uhasíme tak, že jej necháme jak říkají na kubě odejít v pokoji. Této etikety se držte, jinak si nikdy nevychutnáte pravý požitek s kouření doutníku. Následující dva pánové byli velikými gurmány v obatsi doutníku proto si jejich památku připomene!

Zino Davidoff se zasloužil o zápis sem tím, že ve dvanácti byl vyslán na Kubu aby okoukal místní tajemství a vrátil se sním do rodiného podniku. Vrátil se se sortimentem Havano doutníku a poprvé vůbec vytvořil idealní prostřední pro skladovaní doutníku se stalou teplotou a vhlkostí. Díky němu vděčíme za to, že se kvalita kubánkých doutníku při transportu vůbec neměnení.

Winston Churchill byl politekem Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951 – 1955. Byl vášnivým mlovníkem doutníku a o zápis sem tím, že vyslovil svůj pověstný citát: „Dočetl jsem se v novinách, že kouření škodí zdraví. Tak jsem se rozhodl, že přestanu noviny číst.“ či „Není nic snadnějšího než přestat kouřit, dokázal jsem to už nejmíň stokrát!“ a nebo podle mého názoru nejlepším „Nejprve stvořil Bůh Adama a pak Evu. Když ji uviděl, přišlo mu ho líto a přidal k ní tabák.“

Problematika kouření

Říkate si je-li blbost o nemocnět s cigaret, tak není. Každých šest sekund statisticky by měl zemřít jeden člověk. Nejčastěji hrozí: plic (20-25×vyšší pravděpodobnost), rtu, jazyka, hrtanu, hltanu, jícnu, močového měchýře (papilokarcinom), krve (leukémie), žaludku a střev, slinivky, prsů, atd. Jen u cca. 20-25% osob vzniká rakovina jako nemoc z kouření. Nikde však není napsáno, že nemůžete být jedním z těch 25%!

Argumenty které jsem vám uvedl jsou statisticky dokázány. Každý může mít svůj osobní názor na škodlivost těchto faktorů, ovšem ryziko že se zabijete v autě je mnohem vyší než že vás zabijou cigarety. Boužel tyto smutné údaje se nějak nedají argumentovat lidem, kteří jsou kuřáci zavislí na nikotinu, který obsahuje tabák. Často se taky vytváří psychytská závostlost, jak lidé radi říkaji něco mi v rukách chybí. Každý si na toto kontorverzní téma může udělat vlastní názor, já jsem jen proti tomu aby své názory nešířili těm co je příjmat nechtějí, jako tomu bylo v některých zemích kde dokonce za kouření popravovali lidi. Ano, chápu nekuřaci nechtějí pasivně kouřit. Ale at ani nediskriminují kuřáky, kteří chtějí kouřit a zabít se. Žijeme v demokratickém státě, ikdyž dalo by se často říct, že režim je furt stejný.

Já osobně rád kouřím vodní dýmku, je to můj způsob relaxace a z velké části taky potěšením, jsem si plně vědom následků které mi to může způsobit, jiné způsoby konzumace tabáku neprovozuji ale zároven mi ani nevadí. Proto bych se k celé problematice nějak nestavěl, a nechal jí na každém člověku samotném.

Camel je značka cigaret společnosti RJ Reynolds Tabaccco v létě roku 1913. Tyto cigarety byly nejprodávanější cigarety světově až do nástupu Malbor, tento velbolout je míšencem vigrinského a turckého tabáku. Legenda o této značce cigaret praví, že tureckému šejku se rozbila jeho oblíbená dýmka a protože byl velice zavislý na tabáku začal tabák balit do papíru. To viděli evropští misionáři a tuto zprávu roznesli široko daleko.

   Tato značka se zaššla vyrábět právě v roce 1913, kdy RJ Raynolds vyvinula revuluční průmyslově balené cigarty. V té době každý preferoval vlastnosruční balení cigaret, lidé byli skeptiční ke Camelu, používalo se právě již zminěného tureckého papíru. Díky této inovaci získal RJ Rayldos nepřeberně mnoho zákaznku, o rok později od inovace bylo prodáno více jak 425 miliónu balení Camel cigaret.

    Důvodů bylo hned několik. Camel měly jemnější chut než konkurenční cigarety a dým voněl jako právě cigaretový nežli doutníkový. V roce devadesátem prvním, dva roky po Sametové revoluci, zveřejnila zprávu, ve které upozornuje na negativní dopat cigaretové reklamy na děti které měli okolo pět až šestli let. Reklamní kampan těchto cigaret sice nebyla tak razantní jako značky malboro ale na to aby znaly americkéh děti lépe poznají Joe Camela než Mickey Mouse, Fred Flintstone, Bugs Bunny, nebo dokonce Barbie. Z prvu to byl pokus ovlivnit veřejné minění. Cirusový velbout 'Starý Joe' byl hnát přes celé město a bezplatně distribuoval cigarety, podle oficálních zpráv RJ Raynolds. Právě tento velbloud byl použit jako “logo” pro cigaretovou krabičku, Starý Joe se naní udržel neuvěřitelných jednadvacet let.

   V Evropě se tato značka rozvíla tak, že spolčenost RJ Raynolds expanodovat své velbloudy do jižní a východní Evropy díky své dceřiné společenosti. Například na Balkánském poloostrově se staly takovou legendou, že někteří lidi používají slovo “Camel” pro krabičku cigaret.

Roku dvatisíce osmém byly změněny desingy krabiček a to zneklidnilo tisíce zákazniku. Změnilo se také složení tabáku, což pocítilo nejvíce zákazníku. Noho lidí proto odsuzuje společnost RJ Raynolds za změnu především chuti cigaret, a varuje pokud nebude staré složení cigaret zpátky v prodeji, přejdou k jiné značce, podle mnoha průzkumu nejčastěji k právě již zmíneným Malboro.

   Ještě bych se zmínil o pár zajimavostech této značky. Městu Winston-Salem v severní Karolíně se neřeklo jinak než “Camel City,” právě tom to městě byla spolčenost RJ Raynolds založena. V letech od 1972 – 1993 byla značka Camel sponzorem populárních automobilových závodů s názvem IMSA. Byly sponzorováne takové značky jako Lotus či Honda.

Winston-Salem, North Carolina, město, kde RJR byla založena, byl přezdívaný "Camel City" najednou, protože značky na popularitě. Nicméně, toto jméno je míjení se používat mezi místními obyvateli. Turecký tabák, který se do roku 2008 používal pro výrobu cigaret je velice zvláštní. Je spíše temnější a hnědší, má jedinečnou vůni, díky které jej lze přepoznat velice rychle. Zajimavostí je, že se tento tabák používal jen v cigaretách vyrobených jen ve spojených státech.

L&M

L&M je značkou původně firmou Liggett and Meyers Tabacco Company ve Spojených státech Amerických, později byla převzata společenosti Philip Moris. Ve své Historii L&M nebyly nějak známe a ani prodáváne v centrální americe ale za to byly expandovány do zbytku světa. Největšímy spotřebaovately těchto cigaret jsou Rusko, Ukrajina, země Beneluxusu, Dánko a Česká republika. Původná L&Mka byly bíle a jmenovaly se L & M Lights. Zajimavostí je, že v Evropě je zakáz používaní slova “lights” pro cigarety. Proto se “nová” L&M jmenují podnázvem Blue Label, podle krabičky ve které se prodávají. Zajimavostí této značky je, že za rok 2007 byla tato značka čtvrtá světově nejprodávánější značka. Bylo prodáno více než devadesát dva miliard kusů této značky v celosvětovém měříku. Vyjimkou jsou Spojené státy a Čína.

Al Fakher

Vodní dýmky

Určitě nejkvalitnější tabak pro Vodní dýmky na našem trhu, proto jsem se rozhodl se mezi cigaretovým průmyslem o něm zmínit. Al Fakher nemá dlouhou histrorii, na trhu je teprve sedmým rokem. Filozofie Al Fakher Corporation je rozšíření, již populární Vodní dýmky na Středním východě a Evropě a také chce zaujmout plnohodnotné místo místo mezi tabákovýcmi výrobky. Porpvé byly první tabáky pro vodní dýmky od této společnosti spatřeny v roce 1999. Tato spolčenost vlastní egypské takovárny, které vyrábí melasu. Tyto továrny vyrábí melasu nejen klasickou ale také s různými příchotěmi. Tomuto tabáku nemuže konkurovat, žádný jiný tabák, který se doposud vyskytuje na uzemí České republiky, zejména díky své kvalitě. Dalším významým faktorem zůstaví umístění velící tovarny v Ajmanu ve Spojených arabských emirátech (dále jen SAE.) Zde se míchají sposty kultůr zejména díky ropným vrtům a geografikému umístění. Al Fakher zde chrlí své výrobky zejména protože, většina návštěvníku, businessmanu či turistů si tyto tabáky odveze do své zemně. Tato značka nabízí třiatřicet příchutí ve 4 různých velikostech pro každou variantu. Tyto tabáky jsou prodávaný v šest a třiceti zemích mezi kterými je i Česká Republika.

O tabáku a tabákových výrobcích jsem napsal již hodně a určitě mnoho lidí si rozšířilo své znalosti, jiné to možná i odradilo od kouření, jen doufám, že žádné to ke kouření nedovedlo. Říkáte si proč to tvrdí propagátor tabáku? Je to jen kvůli důsledkům kouření. V tomto článku se pokusím analizovat důsledky kouření, včetně pozitiv. Jste-li kuřák a nemáte rádi podobné škrábance do plachty tak raději nečtěte zbytek toho článku. Pokud se ovšem chcete dovědět co neviná rostlinka dokázala čtěte i dál.

Jaké jsou argumenty?

Vždy jsem raději začínal celosvětově ale nyní udělám vyjímku, jelikož mám ten pocit, že svět nemusí sdílet naše problém a my nemusíme zdíle ty světové. Ikdyž je pravda, že problémy si způsobujeme sami. Nemluvím ten o “společenské jednotce” jak nazval K. Marx základ spolčenosti ale o České politice, radaru v Brdech (jsem proti), misím v Afganistánu a Kosovu.

Můj názor je ten, kdyby nebylo kuřáku a lidí co milují alkohol, Česká ekonomika by byla o dost níž než je. Trent kouření u nás vyvrcholil v šedátých a sedmesátých letech v době houževnáté utopie komunistů. V součastnosti kouří 40% populace v rozmezí patnácti až x let, to dělá nějakých pouhopouhých dva a půl miliónu lidí. Muži v pokročilém věku jsou větším procentem kuřáku, kteří kouření chtějí nechat, boužel opakem jsou mladí muži a ženy. Zejména se jedná o cigarety, který jsou nejpopulárnější díky své skladnosti, lehkému kouření ale také rychlosti kouřní. Například u vodní dýmky může člověk strávit až hodinu a půl, v některých případech se dá kouřit celý den. Tento trent je podporován reklamou a nízkou cenou cigaret, které jsou přístupné všem sociálním skupinám.

Zajímavostí je, že děti začínají kouřit ve věku už jedenácti let. Takovou zkušenost má přibližně sedm a padesát procent dětí. V patnáctém roce v české republice pravidelně kouří 20,6% dětí, čím to asi bude? Možná tím, že někteří rodiče odvádějí špatnou práci při výchově, nedodržovaní zákona o prodeji tabákových výrobků osobám mladších 18 let ( Zákon č. 37/1989 Sb.§4, odstavec 1 písmeno e) , či jen trend a pocit, v psychologii zvaný “be cool,” lidově frajeřina. Faktem zůstává že před svým 18 rokem, kouřilo více než 80% současných kuřáků. Tím čím by jsme se neměli chválit je určitě to, že v porovnání s jinými státy máme stále vysokou roční spotřebu cigaret na osobu a řadíme mezi top pět kuřáckých státu v Evropě. Mezi které patří například Polsko, Madarsko či Rusko. Naopak severské země v posledních par letech dosáhly úspěchu ve snížení počtu kuřáku, s toho se jistě vedení cigaretových fabrik ježí vlasy na hlavě.

Jedním s mnoha faktů je ten, že kouření hrošuje chřipku. K tomu to tvrzení došli vědci z Yale. Celý pokus se odvíjel tak, že vědci nechali pasivně kouřit myši (Stop testovaní na zvířatech!). Ty po dobu dvou týdnu vdechovaly kouř, poté byly vystaveny viru. Protivirová reakce byla spíše podobou autoimunitního onemocnení a to vedlo k onemocní plic, také je dokázano že podoběn reagují i děti do desíti let, ovšem tato reakce se nevztahuje pouze na děti či myši, ale na kohokoliv z nás.

Proč se kouří?

Toto je otázka kterou si klade nekuřák, kuřák si jí nekladu už s principu. Jednoznačná odpověd' na tuto otázku není. Kouření závisí na mnoha faktorech.

Děti, nejrizikovější skupina. Děti a teenageři kouří proto aby měli pocit dospělosti. Když se rozhlédnou okolo sebe, vidí starší lidi kteří taktéž kouří, jejich vrstevnicí s cigaretami experimentují. Dalším důvodem je to, že drtivá většina rodičů svým potomkům zakazuje konzumovat cigarety což je vede k dalším experimentům, které jsou zakázány. Pocit který při tom dané osoby mají je vzrušující, ač dalo by se říci kultovní, kdo s nás to nezkoušel? :)

Dospělé osoby kouří ze zcela jiných důvodů. Jejich rozhodnutí může být ovlivněno mýtem, že cigarety uklidnují. Faktem je, že uklidnuje způsob kouření cigaret a né jejich složka, dalo by se říci že je to způsob relaxace. Rozhodně lidé používají cigaret pro kontrolu své váhy. Kuřáci v průměru váží o sedm kilo méně než nekuřáci. Je to způsobeno tím, že kouření snižuje chuť k jídlu a to snižuje jejich smysl pro chut a vůni, která instinktivně pobízí k pojídaní jídla. Je dokázáno, že kuřáci, kteří přestali kouřit okamžitě začali přibírat na váze, protože se jim vrátilo vnímaní chutě a vůně a to je pobízí k větší konzumaci. Stále tu však zůstává skupina lidí, kteří říkají, že milují kouření, prostě jim to dává pocit radosti a dělá jim to dobře.

Jaká jsou rizika kouření?

Kouření zabilo v podstatě více lidí než první a druhá světová válka dohromady. Ano je tomu skutečně tak, matematicky vzato každých 6-10 sekund zemře na následky kouření na Zemi jeden člověk. Pokud ovšem vykouříte jen dvě až tři cigarety denně, nemusíte se bát výrazných zdravotních rizik. Kouření rovněž způsobuje třicet procent všech nádorových chorob. U kuřáku je dvaceti pěti procentní šance že jich potká zhoubný nádor. V cigaretách je asi sto tři látek, které můžou vyvolat rakovinu. V následující tabulce je uvedeno kolikrát je vyšší výskyt rakoviny na počet vykouřených cigaret.

do 10 .......... 5x vyšší
11 - 20 ....... 20x vyšší
21 - 35 ...... 30x vyšší
nad 35 ....... 40x vyšší

Na různých webech se dovíte větší množství informací o rizicích kouření. Mě se to přece netýka :)))

ŠKODLIVOST VODNÍ DÝMKY

Toto je velice problematické téma, jelikož vodní dýmka je méně škodlivá jen za určitých faktorů, proto neexistuje příma studie která by dokázala její škodlivost či neškodlivost.

Vyjadáření škodlivosti vodní dýmky od předního odborníka na kouření v ČR MUDr. Evy Králíkové:
Bohužel, kouř vodní dýmky je přinejmenším stejně škodlivý jako z cigarety - voda jej v podstatě hlavně ochladí, ale nepročistí. Po asi 50minutovém kouření vodní dýmky může být hladina nikotinu, oxidu uhelnatého a dalších látek v těle vyšší než po adekvátním kouření cigaret. Sdílením náústku se navíc mohou přenášet infekční onemocnění (např. infekční mononukleoza, opar, ad.).

Z novinky.cz (odkaz):
Bohužel ani kouření vodní dýmky není příliš zdravé (podle jednoho článku, který jsem četl ve Zdravotnických novinách). Mezi její hlavní klady patří především nízký obsah nikotinu (v jedné hlavičce je 0,03 mg, zatímco ve stejném množství cigaret je to až 40 mg, psychická závislost jako u cigaret tedy úplně odpadá) Kouř se navíc ochladí ve vodě (takže tolik nedráždí plíce), v ní pak zůstane i většina nikotinu a škodlivin. Bohužel ne veškeré množství je dobré do hlavičky umístit filtr a používat hygienický náustek, který aspoň trochu sníží obsah škodlivin, jež vám půjdou do plic (při pravidelném čištění hadice se ani nestačím divit, kolik špíny se v ní ukrývá). Není to ale tak hrozné - škodlivost obyčejných cigaret je mnohonásobně vyšší. Nutno připomenout, že stejně jako většina klasických dýmek a cigaret (ale také jiných faktorů) může i šíša způsobit rakovinu jazyka nebo plic.

Otevřené vyjádření autora:

" Závěrem bych snad jen řekl... V článcích které jsem do tet napsal jsem vás seznámil s tabákem, doutníky, cigaretami, vodními dýmkami i bongy. Tento článek má za úkol rozehnat bludy o tom, že kouření neškodí. Sám kouřím jen vodní dýmku a mám jí tuze rád. Ale přesto doporučuji lidi nekuřte škodí to zdraví, sice pohřebáci s vás budou mít radost ale ti živí zrovna moc valnou ne, maxialně dědici. Tímto článkem uzavírám sérii o tabáku a všeho snimž spojeného, téma je dost široké abych o něm mohl napsat ještě nějaký ten blog ale na druhou stranu to začíná být stereotypní.. snad časem. :)) "

Desttrovo

Tabák